MŮJ ŽIVOT S ORCAM

Hana Petrová

Kompenzační pomůcku Orcam Myeye jsem měla možnost testovat 14 dní. Do rukou se mi tak dostalo zařízení velikosti flash disku, univerzální brýle a nabíječka. Dodávané brýle jsou s čirými skly bez dioptrií.  Majitel této kompenzační pomůcky si pak vybere, zda bude zařízení používat na těchto brýlích nebo použije vlastní. Kamera je velmi lehoučká a brýle tak nijak citelně nezatíží.

Jsem prakticky nevidomá se zbytkem periferního vidění. Číst běžný text mohu pouze se stolní kamerovou lupou, a to jen po dobu několika minut. Číst delší dopis, případně časopis nebo knihu už nejsem schopná. Proto jsem toto zařízení nejdříve testovala jako čtečku.

Skvělá čtečka

Čtení běžných dokumentů, dopisů, časopisů, knih, návodů, příbalových letáků k lékům a dalších textů je základní funkce. Líbí se mi, že se v textu mohu posunovat dopředu i zpět pomocí dotykového panelu v případě, že se chci vrátit k určité pasáži nebo naopak přeskočit určitý text. Pokud čtu časopis nebo noviny, používám jednoduché ukazovací gesto. Ve chvíli, kdy ukážu přímo na titulek, který jsem ještě schopná rozeznat, začne zařízení číst od něj. Tím pádem nemusím poslouchat obsah celé stránky, ale vybírám si pouze určité pasáže. Velmi oceňuji, že mě zařízení upozorní na to, že je text vzhůru nohama a mám jej otočit nebo že v rámečku není celá stránka a je potřeba pootočit hlavu na příslušnou stranu. Další upozornění přichází například, když je dole další text a je třeba jej znova vyfotografovat, pokračování ve čtení, čtení textu znova od začátku apod.  Na rozdíl od běžné čtečky si mohu text přečíst kdekoliv potřebuji, tj. na úřadě, u lékaře apod. Tím pádem nepotřebuji průvodce nebo úředníka ochotného mi vše přečíst a případně zopakovat, pokud některým částem hned neporozumím. Také jsem nadšená z možnosti číst jakoukoliv knihu nebo časopis. Dosud jsem využívala knihy v digitální podobě. Vzhledem k mému zájmu o určitou odbornou literaturu tyto knihy nejsou vždy k dispozici. Navíc je pro mě velmi pohodlné pracovat s běžnou knihou, zakládat si části, které mě zaujaly, a snadno se k nim vracet. Práce tak je mnohem jednodušší, pohodlnější a kdekoliv dostupná oproti textu v digitální nebo audio podobě.

Ženský hlas, kterým na mě kamerka mluví, je velmi příjemný, srozumitelný a je možné si nastavit požadovanou rychlost. Hlasitost lze zvýšit nebo snížit přejetím po dotykovém panelu.

Čtení z monitoru a displeje

Odečítání textu z monitoru PC, displeje tabletu nebo mobilu je pro kamerku doslova hračkou. Co nezvládne, je text pohyblivý. Zkoušela jsem si pustit krátký dokument v angličtině a pomocí kamery jsem si četla titulky. Pokud byla řeč rychlejší, musela jsem si film pozastavit, protože kameře chvíli trvá, než si text vyfotografuje a přečte. Nicméně i přes občasné zastavení filmu to vidím jako zajímavou možnost zpřístupnit si některá videa na internetu.

Využití mimo domov

Poté, co jsem si zařízení takto vyzkoušela na běžných textech a dostatečně se nasytila radostí z toho, že si mohu takto jednoduše nechat přečíst knihy a časopisy, aniž bych strávila hodiny u skeneru a PC, jsem vyrazila do ulic. Nejprve před náš dům, kde mi zařízení přečetlo jak číslo popisné, tak jména na zvoncích. Nutno opět dodat, že pouze ty tištěné. Velmi mile mě překvapilo, jak dobře kamera čte různé nápisy a cedule, tedy informace, které pro mě zatím byly úplně nedostupné. Není problém vyfotografovat informační panel na budově a díky tomu zjistit, jaké organizace a firmy zde sídlí. Taktéž orientace uvnitř je díky zařízení velmi jednoduchá. Dříve jsem musela mít průvodce, případně doufat, že na chodbách úřadů, poliklinik nebo obchodních domů najdu dobré duše znalé prostředí, ochotné mi poradit nebo mi hledanou kancelář či ordinaci najít. Kamera mi jednoduše přečte popis daného patra a já si pak u jednotlivých dveří vyfotografuji popisek a najdu si příslušné dveře. Často se mi stává u lékaře, ve škole nebo školce, že je na dveřích či nástěnce oznámení o dovolené, zástupu, umístění dítěte v jiné třídě, odchodu družiny do kina, připravovaných akcích, nutnosti zaplatit výlet, fotografování apod. Vždy jsem musela počkat, až někdo přijde, a prosit o pomoc, nebo jsem odcházela s nepořízenou. Díky kameře o tyto informace nepřijdu, a dokonce budu znát i jídelní lístek ve školce.

Kamera mi pomohla se zorientovat na dotykovém displeji vyvolávacího systému na úřadě, přečetla mi pořadové číslo a číslo kanceláře na lístku a také vyvolávací panel s čísly umístěný nad dotykovým displejem. Zkoušela jsem to také na poště, tam si bohužel kamera již neporadila s červenými pohyblivými čísly na vyvolávacím panelu. 

Na výletě

Naprosto úžasné bylo pro mě mít kameru na výletě. Veškeré informační panely na naučné stezce       i na hradě jsem si mohla „přečíst“ sama. Jsem velmi zvědavá a vždy mě tyto informace zajímají, můj doprovod z toho ovšem tak nadšený nebývá. Pro všechny zúčastněné tak bylo příjemné, že mi tyto informace přečetla kamera.

Na nákupech

Nakupování velmi usnadňuje funkce čtení čárových kódů. Kamera v paměti rozsáhlou databázi těchto kódů. Kód je schopná si najít sama, stačí si výrobek pomalu prohlížet. Pokud jej nezná, což se stává u některých základních potravin, více pak u drogerie, stačí si výrobek vyfotografovat. Také v případech, kdy mi přečte pouze část textu z obalu, jsem schopná poznat, že si kupuji bílý jogurt nebo pomazánkové máslo s pažitkou. U velké části výrobků jsem schopná zjistit složení, použití a další důležité informace. Co se týká ceny, její zjišťování je v některých obchodech velmi snadné, stačí ukázat na cedulku na regálu nebo u bedýnky se zeleninou. V jiných obchodech pro mě cena i nadále zůstává tajemstvím, protože je pro kameru nečitelná.

MHD

Bohužel se mi nepodařilo přečíst pomocí kamery číslo a nápis na autobusu. Postranní panel s těmito údaji překrývají otevřené dveře. Jsem z malého města, určitě by stálo za to otestovat toto zařízení v tomto směru na tramvajích a trolejbusech ve větším městě. Umím si docela dobře představit, že kamera bude schopná číst směrovou tabuli v metru.

V restauraci

Taktéž u okýnek s občerstvením nebo v restauraci si v klidu vyfotografuji nabídku, denní menu nebo jídelní lístek a nemusím se nikoho ptát. V tomto případě mě mrzí, že se u kamery nedá v nastavení změnit čtení sloupců na čtení řádků. Vzhledem k trvalému nastavení čtení sloupců jsem se z jídelníčků nedozvěděla cenu jídel. Kamera vždy přečte sloupec s nabídkou a následně až sloupec s cenami. Stejný problém pak nastává při čtení jízdního řádu. Doufám, že se výrobci pokusí v některé z příštích aktualizací tento nedostatek vyřešit.

Rozeznávání bankovek

Oceňuji také funkci rozeznávání bankovek. A to jak českých, kdy mi rozeznat dvoustovku od pětistovky už dělá potíže, tak hlavně u eur při placení třeba na Slovensku. 

Rozeznávání barev

Funkce rozeznávání barev je srovnatelná s Colorinem. Jelikož mám problém s tmavými odstíny          a nerozliším od sebe černou, tmavě modrou, tmavě hnědou, případně hodně světle zelenou od světle modré, mám v tomto případě smůlu. Při testování na oblečení v těchto barvách nebyla kamera příliš úspěšná.

Rozeznávání obličejů

Vyzkoušela jsem i rozeznávání obličejů. Jednoduchým způsobem se žádaná osoba vyfotografuje kamerou, po vyzvání se nahlásí jméno a poklepáním vše uloží. Kdykoliv pak kamera uvidí danou osobu, řekne její jméno. Překvapilo mě, že mi nahlásila obličej mého syna i z fotografie. Taktéž je možné vyfotografovat si člověka, který uložený v paměti není, a v takovém případě kamera ohlásí pouze, že je před vámi muž, dítě nebo žena. Také osoby spočítá a ohlásí třeba tři ženy. Nicméně tato funkce pro mě osobně moc zajímavá není a v běžné praxi bych ji nevyužila.

Oznámení času a data

Delší dobu mi trvalo naučit se gesto pro oznámení času a data. Všechna gesta a nastavení mi přišla naprosto jednoduchá, až na toto. Protože jsem ale vytrvalá a navíc všem okolo to nečinilo sebemenší potíže, zkoušela jsem to tak dlouho, až jsem na ten správný grif přišla.

Nastavení

Samozřejmě jsem se odvážně pustila i do nastavování. Nutno říct, že opět je velmi jednoduché          a zařízení člověka hezky vede. Nastavit lze rychlost řeči, zapnout nebo vypnout automatické rozpoznávání jazyků nebo obličejů. Dále lze nastavit automatický režim čtení, kdy není třeba kameru ovládat pomocí gest nebo dotykového panelu. V tomto režimu jsem s kamerou zatím nepracovala.

Rozpoznávání předmětů

Zařízení by mělo být schopné uložit si do paměti i předměty a následně je ohlásit při jejich zaměření v prostoru. Představa je to úžasná, zaměřit si hledané klíče nebo brýle. Bohužel se mi nepovedlo uložit ani jediný předmět. Na této funkci bude nutné ještě zapracovat.

Výdrž baterie a dobíjení

Výdrž baterie je 1,5 až 2 hodiny. Když jsem potřebovala zařízení dobít a zároveň jsem jej chtěla používat, využila jsem power banku.

S větší jistotou do světa

osobně jsem z této kompenzační pomůcky doslova nadšená. Zpřístupnila mi nejen běžné texty, se kterými jsem si byla schopná za pomocí stolní kamerové lupy nebo PC se skenerem ještě poradit. Ale doslova mi otevřela dveře do světa. Zjistila jsem, kolik ordinací, kanceláří, obchodů je v mém okolí, o kterých jsem kvůli neschopnosti přečíst informační tabule nevěděla. Na chvíli jsem byla zase o kus samostatnější, nevázaná na ochotu cizích lidí pomoci mi při pohybu po městě. Nebála jsem se jít na úřad, protože jsem si mohla přečíst vše, co jsem potřebovala. Užila jsem si výlet na hrad a naučnou stezku.  Za těch pár dní jsem přečetla několik knih, které jsem si koupila a nakonec odložila, protože jsem byla neschopná je číst pod kamerovou lupou a neměla jsem čas je zdlouhavě skenovat a pak upravovat.

Nevidomá kamarádka

Kameru jsem dala vyzkoušet své nevidomé kamarádce. Až mě překvapilo, jak lehce si poradila s ovládáním. Řekla bych, že jí to na poprvé šlo lépe než mně. Vyzkoušela si přečtení adresy na dopisní obálce, přečtení dopisu, knihy a časopisu, dále čtení tabulek na dveřích. Dveře si našla bílou holí, kousek poodstoupila a tabulku vyfotografovala poklepáním na kameru. Kamarádka také ocenila   i rozeznávání bankovek a na rozdíl ode mě neměla potíže s gestem pro ohlášení času.

Konečné shrnutí

Kamera je tak malá, lehoučká, ovládání i nastavení je úžasně jednoduché. Člověk má při manipulaci s textem nebo předměty, ze kterých chce odečítat text, volné obě ruce. Je přenosná, pomocí power banky se dá dobíjet i při používání, takže člověk není omezený výdrží baterie. Je úžasné, že se dá přepnout jazyk, tím pádem je využitelná také pro výuku jazyků. Podle mě se jedná o revoluční zařízení, které pomůže spoustě těžce zrakově postižených a nevidomých nejen k zpříjemnění života, ale hlavně k soběstačnosti, která je pro každého postiženého člověka tak velmi důležitá.